Changes

Jump to navigation Jump to search
Line 133: Line 133:  
<blockquote>यत्कर्म कुर्वतोऽस्य स्यात्परितोषोऽन्तरात्मनः । तत्प्रयत्नेन कुर्वीत विपरीतं तु वर्जयेत् || ४.१६१ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>yatkarma kurvato'sya syātparitoṣo'ntarātmanaḥ । tatprayatnena kurvīta viparītaṁ tu varjayet || 4.161 ||</blockquote>
 
<blockquote>यत्कर्म कुर्वतोऽस्य स्यात्परितोषोऽन्तरात्मनः । तत्प्रयत्नेन कुर्वीत विपरीतं तु वर्जयेत् || ४.१६१ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>yatkarma kurvato'sya syātparitoṣo'ntarātmanaḥ । tatprayatnena kurvīta viparītaṁ tu varjayet || 4.161 ||</blockquote>
   −
=== औदार्यता ॥ Liberality ===
+
=== औदार्यता ॥ Generosity ===
* Let him, without tiring, always offer sacrifices and perform works of charity with faith; for offerings and charitable works made with faith and with lawfully-earned money, (procure) endless rewards. (4.226)
+
* It is said that a grhastha should do charity to the worthy during the time of sacrifices. (Manu Smrt. 4.226)<ref name=":1" />.
<blockquote>श्रद्धयेष्टं च पूर्तं च नित्यं कुर्यादतन्द्रितः । श्रद्धाकृते ह्यक्षये ते भवतः स्वागतैर्धनैः || ४.२२६[२२७ं] ||</blockquote><blockquote>śraddhayeṣṭaṁ ca pūrtaṁ ca nityaṁ kuryādatandritaḥ । śraddhākr̥te hyakṣaye te bhavataḥ svāgatairdhanaiḥ || 4.226[227ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>श्रद्धयेष्टं च पूर्तं च नित्यं कुर्यादतन्द्रितः । श्रद्धाकृते ह्यक्षये ते भवतः स्वागतैर्धनैः || ४.२२६ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>śraddhayeṣṭaṁ ca pūrtaṁ ca nityaṁ kuryādatandritaḥ । śraddhākr̥te hyakṣaye te bhavataḥ svāgatairdhanaiḥ || 4.226 ||</blockquote>
* Let him always practise, according to his ability, with a cheerful heart, the duty of liberality, both by sacrifices and by charitable works, if he finds a worthy recipient (for his gifts.) (4.227)
+
* In fact, one should always practise, according to one's ability, and cheerfully, the duty of generosity, both through personal sacrifice and by charitable works, if one finds a worthy recipient. (Manu Smrt. 4.227).<ref name=":3" />
<blockquote>दानधर्मं निषेवेत नित्यं ऐष्टिकपौर्तिकम् । परितुष्टेन भावेन पात्रं आसाद्य शक्तितः || ४.२२७[२२८ं] ||</blockquote><blockquote>dānadharmaṁ niṣeveta nityaṁ aiṣṭikapaurtikam । parituṣṭena bhāvena pātraṁ āsādya śaktitaḥ || 4.227[228ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>दानधर्मं निषेवेत नित्यं ऐष्टिकपौर्तिकम् । परितुष्टेन भावेन पात्रं आसाद्य शक्तितः || ४.२२७ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>dānadharmaṁ niṣeveta nityaṁ aiṣṭikapaurtikam । parituṣṭena bhāvena pātraṁ āsādya śaktitaḥ || 4.227 ||</blockquote>
* If he is asked, let him always give something, be it ever so little, without grudging; for a worthy recipient will (perhaps) be found who saves him from all (guilt). (4.228) A giver of water obtains the satisfaction (of his hunger and thirst), a giver of food imperishable happiness, a giver of sesamum desirable offspring, a giver of a lamp a most excellent eyesight. (4.229) A giver of land obtains land, a giver of gold long life, a giver of a house most excellent mansions, a giver of silver (rupya) exquisite beauty (rupa), (4.230) A giver of a garment a place in the world of the moon, a giver of a horse (asva) a place in the world of the Asvins, a giver of a draught-ox great good fortune, a giver of a cow the world of the sun; (4.231) A giver of a carriage or of a bed a wife, a giver of protection supreme dominion, a giver of grain eternal bliss, a giver of the Veda (brahman) union with Brahman; (4.232)
+
* Whenever you are asked, always give something, no matter how little it may be, without grudging; for a worthy recipient will (perhaps) be found who will justify your donation. (Manu Smrt. 4.228).<ref name=":3" /> It is said that, the one who gives water obtains satisfaction, giving food provides unending happiness, giving sesame endows one with desirable offspring, while donation of a lamp gives one an excellent eyesight. A donation of land endows land, that of gold a long life, a house endows a house in return and silver endows one with exquisite beauty. A giver of a garment secures a place in the Chandra loka, giving a horse one secures a place in the loka of the Asvina kumaras, a donation of an Ox brings all wealth and a cow secures the giver the loka of the Sun. One who helps in transport and provides a shelter obtains all wealth, a giver of grains attains eternal bliss and the teacher of the Veda attains the world of Brahma. (Manu Smrt. 4.229, 230, 231 and 232).<ref name=":1" />
<blockquote>यत्किं चिदपि दातव्यं याचितेनानसूयया । उत्पत्स्यते हि तत्पात्रं यत्तारयति सर्वतः || ४.२२८[२२९ं] ||</blockquote><blockquote>वारिदस्तृप्तिं आप्नोति सुखं अक्षय्यं अन्नदः । तिलप्रदः प्रजां इष्टां दीपदश्चक्षुरुत्तमम् || ४.२२९[२३०ं] ||</blockquote><blockquote>भूमिदो भूमिं आप्नोति दीर्घं आयुर्हिरण्यदः । गृहदोऽग्र्याणि वेश्मानि रूप्यदो रूपं उत्तमम् || ४.२३०[२३१ं] ||</blockquote><blockquote>वासोदश्चन्द्रसालोक्यं अश्विसालोक्यं अश्वदः । अनडुहः श्रियं पुष्टां गोदो ब्रध्नस्य विष्टपम् || ४.२३१[२३२ं] ||</blockquote><blockquote>यानशय्याप्रदो भार्यां ऐश्वर्यं अभयप्रदः । धान्यदः शाश्वतं सौख्यं ब्रह्मदो ब्रह्मसार्ष्टिताम् || ४.२३२[२३३ं] ||</blockquote><blockquote>yatkiṁ cidapi dātavyaṁ yācitenānasūyayā । utpatsyate hi tatpātraṁ yattārayati sarvataḥ || 4.228[229ṁ] ||</blockquote><blockquote>vāridastr̥ptiṁ āpnoti sukhaṁ akṣayyaṁ annadaḥ । tilapradaḥ prajāṁ iṣṭāṁ dīpadaścakṣuruttamam || 4.229[230ṁ] ||</blockquote><blockquote>bhūmido bhūmiṁ āpnoti dīrghaṁ āyurhiraṇyadaḥ । gr̥hado'gryāṇi veśmāni rūpyado rūpaṁ uttamam || 4.230[231ṁ] ||</blockquote><blockquote>vāsodaścandrasālokyaṁ aśvisālokyaṁ aśvadaḥ । anaḍuhaḥ śriyaṁ puṣṭāṁ godo bradhnasya viṣṭapam || 4.231[232ṁ] ||</blockquote><blockquote>yānaśayyāprado bhāryāṁ aiśvaryaṁ abhayapradaḥ । dhānyadaḥ śāśvataṁ saukhyaṁ brahmado brahmasārṣṭitām || 4.232[233ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>यत्किं चिदपि दातव्यं याचितेनानसूयया । उत्पत्स्यते हि तत्पात्रं यत्तारयति सर्वतः || ४.२२८ ||</blockquote><blockquote>वारिदस्तृप्तिं आप्नोति सुखं अक्षय्यं अन्नदः । तिलप्रदः प्रजां इष्टां दीपदश्चक्षुरुत्तमम् || ४.२२९ ||</blockquote><blockquote>भूमिदो भूमिं आप्नोति दीर्घं आयुर्हिरण्यदः । गृहदोऽग्र्याणि वेश्मानि रूप्यदो रूपं उत्तमम् || ४.२३० ||</blockquote><blockquote>वासोदश्चन्द्रसालोक्यं अश्विसालोक्यं अश्वदः । अनडुहः श्रियं पुष्टां गोदो ब्रध्नस्य विष्टपम् || ४.२३१ ||</blockquote><blockquote>यानशय्याप्रदो भार्यां ऐश्वर्यं अभयप्रदः । धान्यदः शाश्वतं सौख्यं ब्रह्मदो ब्रह्मसार्ष्टिताम् || ४.२३२ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>yatkiṁ cidapi dātavyaṁ yācitenānasūyayā । utpatsyate hi tatpātraṁ yattārayati sarvataḥ || 4.228 ||</blockquote><blockquote>vāridastr̥ptiṁ āpnoti sukhaṁ akṣayyaṁ annadaḥ । tilapradaḥ prajāṁ iṣṭāṁ dīpadaścakṣuruttamam || 4.229 ||</blockquote><blockquote>bhūmido bhūmiṁ āpnoti dīrghaṁ āyurhiraṇyadaḥ । gr̥hado'gryāṇi veśmāni rūpyado rūpaṁ uttamam || 4.230 ||</blockquote><blockquote>vāsodaścandrasālokyaṁ aśvisālokyaṁ aśvadaḥ । anaḍuhaḥ śriyaṁ puṣṭāṁ godo bradhnasya viṣṭapam || 4.231 ||</blockquote><blockquote>yānaśayyāprado bhāryāṁ aiśvaryaṁ abhayapradaḥ । dhānyadaḥ śāśvataṁ saukhyaṁ brahmado brahmasārṣṭitām || 4.232 ||</blockquote>
* The gift of the Veda surpasses all other gifts, water, food, cows, land, clothes, sesamum, gold, and clarified butter. (4.233)
+
* The gift of knowledge surpasses all other gifts, water, food, cows, land, clothes, sesame, gold, and clarified butter. (Manu Smrt. 4.233).<ref name=":3" />
<blockquote>सर्वेषां एव दानानां ब्रह्मदानं विशिष्यते । वार्यन्नगोमहीवासस् तिलकाञ्चनसर्पिषाम् || ४.२३३[२३४ं] ||</blockquote><blockquote>sarveṣāṁ eva dānānāṁ brahmadānaṁ viśiṣyate । vāryannagomahīvāsas tilakāñcanasarpiṣām || 4.233[234ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>सर्वेषां एव दानानां ब्रह्मदानं विशिष्यते । वार्यन्नगोमहीवासस् तिलकाञ्चनसर्पिषाम् || ४.२३३ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>sarveṣāṁ eva dānānāṁ brahmadānaṁ viśiṣyate । vāryannagomahīvāsas tilakāñcanasarpiṣām || 4.233 ||</blockquote>
* For whatever purpose (a man) bestows any gift, for that same purpose he receives (in his next birth) with due honour its (reward). (4.234)
+
* It is also to be noted that the Satvik or Rajasic sentiment with which a donation is made, the fruit of that sentiment is also borne by the giver. (Manu Smrt. 4.234).<ref name=":1" />
<blockquote>येन येन तु भावेन यद्यद्दानं प्रयच्छति । तत्तत्तेनैव भावेन प्राप्नोति प्रतिपूजितः || ४.२३४[२३५ं] ||</blockquote><blockquote>yena yena tu bhāvena yadyaddānaṁ prayacchati । tattattenaiva bhāvena prāpnoti pratipūjitaḥ || 4.234[235ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>येन येन तु भावेन यद्यद्दानं प्रयच्छति । तत्तत्तेनैव भावेन प्राप्नोति प्रतिपूजितः || ४.२३४ ||<ref name=":0" /></blockquote><blockquote>yena yena tu bhāvena yadyaddānaṁ prayacchati । tattattenaiva bhāvena prāpnoti pratipūjitaḥ || 4.234 ||</blockquote>
* Both he who respectfully receives (a gift), and he who respectfully bestows it, go to heaven; in the contrary case (they both fall) into hell. (4.235)
+
* Both, the one who respectfully receives a donation, and one who respectfully bestows it, obtain the fruit of heaven; in the contrary case (they both fall) into hell. (4.235)
<blockquote>योऽर्चितं प्रतिगृह्णाति ददात्यर्चितं एव वा । तावुभौ गच्छतः स्वर्गं नरकं तु विपर्यये || ४.२३५[२३६ं] ||</blockquote><blockquote>yo'rcitaṁ pratigr̥hṇāti dadātyarcitaṁ eva vā । tāvubhau gacchataḥ svargaṁ narakaṁ tu viparyaye || 4.235[236ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>योऽर्चितं प्रतिगृह्णाति ददात्यर्चितं एव वा । तावुभौ गच्छतः स्वर्गं नरकं तु विपर्यये || ४.२३५ ||</blockquote><blockquote>yo'rcitaṁ pratigr̥hṇāti dadātyarcitaṁ eva vā । tāvubhau gacchataḥ svargaṁ narakaṁ tu viparyaye || 4.235 ||</blockquote>
 
* By falsehood a sacrifice becomes vain, by self-complacency (the reward for) austerities is lost, longevity by speaking evil of Brahmanas, and (the reward of) a gift by boasting. (4.237)
 
* By falsehood a sacrifice becomes vain, by self-complacency (the reward for) austerities is lost, longevity by speaking evil of Brahmanas, and (the reward of) a gift by boasting. (4.237)
<blockquote>यज्ञोऽनृतेन क्षरति तपः क्षरति विस्मयात् । आयुर्विप्रापवादेन दानं च परिकीर्तनात् || ४.२३७[२३८ं] ||</blockquote><blockquote>yajño'nr̥tena kṣarati tapaḥ kṣarati vismayāt । āyurviprāpavādena dānaṁ ca parikīrtanāt || 4.237[238ṁ] ||</blockquote>
+
<blockquote>यज्ञोऽनृतेन क्षरति तपः क्षरति विस्मयात् । आयुर्विप्रापवादेन दानं च परिकीर्तनात् || ४.२३७ ||</blockquote><blockquote>yajño'nr̥tena kṣarati tapaḥ kṣarati vismayāt । āyurviprāpavādena dānaṁ ca parikīrtanāt || 4.237 ||</blockquote>
    
== विधिताचाराः ॥ Prescribed Code of Conduct ==
 
== विधिताचाराः ॥ Prescribed Code of Conduct ==

Navigation menu